29/09/2014 až 5/10/2014, Manchester

Můj třetí týden v Manchestesteru se nesl ve znamení úvodních hodin. V pondělí jsem měla mít hned čtyři, ráno jsem proto vstala celá natěšená. Jako první jsem měla "Contract law". To se tu učí v prvním ročníku a je to takový základní, odrazový předmět. Myslím si, že je rozhodně mnohem logičtější začínat smluvním právem, než dějinami, jak je zvykem doma... Přednášející nám celou hodinu dokola opakoval, jak je ten předmět hrozně důležitý, a že nám to asi řikaj všichni vyučující, ale že jen u něj je to pravda :-). Jako druhou hodinu jsem měla mít praktický tréning vyhledávání právnických informací, který se ale asi nekonal, nebo pokud ano, tak někde v jiné galaxii, protože jsem tu hodinu prostě nemohla najít... Moje třetí a čtvrtá hodina se mi bohužel překrývaly, tak jsem si musela prostě vybrat, tak jsem šla na "Business law", což evidentně bude klasický obchod, jak se učí u nás. "Company law in global context" jsem bohužel nestihla protože se neumim rozdvojit, tak budu muset počkat na příští týden. Ve škole jsem strávila celý den, kromě hodin jsem měla ještě spoustu zařizování a pobíhání od čerta k ďáblu, takže když jsem někdy v sedm večer dorazila domů, byla jsem ráda, že jsem ráda.

Moje typická snídaně: Porridge, čaj a seriál.

V úterý jsem měla v poledne první hodinu "Criminology", která pro mě byla docela zklamáním... Hodně jsem se na tenhle předmět těšila, koneckonců jsem si ho dala z čistého zájmu, protože mi asi nikdy k ničemu nebude, tak mě docela zklamalo, že to vypadá hodně sociologicky a přednášející je feministicko-marxistická uspávačka hadů. No ale tak říkám si, že je vždycky prospěšné si trochu rozšířit obzory a sociologii jsem nikdy nestudovala a asi už nikdy studovat nebudu, tak proč ne. Odpoledne jsme s holkama šli do místního nákupního centra, kde měli akci nazvanou "Big student night" ale ve skutečnosti to nemělo s nocí nic společného, jelikož to končilo v osm. Každopádně slibovali 20% slevy pro studenty na všechno, což jsem si řikala že je dobrý, protože jsem už měla něco vyhlídnuto a i vyzkoušeno, tak jsem si řikala, že ušetřim pár liber... Evidentně si to řeklo všech 50 000 manchesterskejch studentů, protože tam bylo tak šílený množství lidí a fronty všude a tak, že jsme to po chvilce vzdaly a pak se k nám připojili i kluci a raděj jsme šli na chvilku do baru. 

Ve středu ani ve čtvrtek jsem podle rozvrhu neměla žádnou hodinu, stejně jsem ale šla do školy. Univerzita nabízí mezinárodním studentům různé jazykové lekce zadarmo, z nichž se mi líbilo Academic writing a Critical thinking. No a právě psaní bylo ve středu ráno, tak jsme tam šli a bylo to strašný. Bylo to tak na úrovni druháku na gymplu a přišlo mi to jako naprostá ztráta času. Pak jsme šli všichni spolu na oběd do menzy, což bylo moc fajn, myslim, že menza nabízí slušný poměr cena/výkon, za 3,30 jsem měla hovězí maso s pečenými brambory a zeleninou a bylo to opravdu moc dobré. Odpoledne jsem byla chvilku v knihovně a večer jsme šli na promítání filmu Drive se školním filmovým klubem, což bylo super. Já jsem o tom filmu nikdy předtím neslyšela, ale podle všech je to kultovní film a mě se to líbilo, takže dobrý. Po filmu jsme šli ještě do hospody, konečně jsme se taky socializovali s nějakejma domorodcema :-D. 

Ve čtvrtek ráno jsem měla Critical thinking, což bylo skvělé, konečně přínosná hodina angličtiny. Zůstala jsem ve škole a šla jsem na další angličtinu, tentokrát na Writing project, což je zase podpora university pro studenty, tentokrát ale pro místní... Přišlo mi docela hustý, že kluk, co seděl vedle mě nevěděl, jak se používají apostrofy, konkrétně nechápal, jaký je rozdíl mezi friend's a friends'. No ale tak řikám si, že většina lidí, včetně mě, neovládá gramatiku svého rodného jazyka tak, jak by měla... 

V pátek jsem měla mít druhý úvod do contractů, ale když jsem tam ráno přišla na dveřích jen vysela cedule, že se hodina pro nemoc ruší... Což mě trošku nakrklo, protože nám taky mohli dát vědět mailem... Když už jsem bya ve škole tak jsem šla na Academic vocabulary, což bylo kupodivu docela fajn. Ne nijak ohromující, ale fajn. Pak jsem se po cestě domů stavila v katolické charitě, domluvit si dobrovolnictví... Ve středu tam pujdu poprvé tak vám pak řeknu víc :-). Odpoledne jsem asi nedělala nic zvláštního, poněvadž si to nepamatuju. Večer jsme šli s Ninou, Christnou a Alenou na úvodní sraz školního Pole dance klubu. Vždycky jsem to chtěla zkusit, ale během posledních dvou let mi to přišlo trošku blbý, vzhledem k okolnostem, který znáte, pokud mě znáte :-D. No ale řekla jsem si, že tady bych to zkusit mohla, ale asi ne :-D. Je to docela dost drahý, 45 liber za deset týdnů a vzhledem k tomu, že tréningy jsou ve čtvrtek, tak bych minimálně 3krát chyběla... Možná příští běh. Nina s Christinou pak šli někam do centra do nějakého klubu, ale mě se nějak vůbec nechtělo, tak jsem si s Alenou ještě povídaly a šly domů docela rozumně. 

V sobotu jsem po proflákaném dopoledni konečně otevřela učebnice a zadání domácí přípravy, abych zjistila, že jsem to asi drobátko podcenila... Na každý ze čtyř předmětů máme asi tak triliardu čtení, ze kterého si musíme dělat poznámky a pak vypracovávat otázky a ble-ble-ble. Podle propozic jsou to minimálně čtyři hodiny přípravy na každý seminář, plus rekapitulace po něm... No ještě se mi uplně nepodařilo vytvořit efektivní systém a navíc jsem za ty tři týdny nicnedělání docela solidně zlenivěla, ale holt se nedá nic dělat. Po celém odpoledni nad knížkama jsme se chtěli s holkama jen tak sejít a dát si čaj a sušenky, nakonec se to trošku zvrhlo a šli jsme s Ninou, Majou a jejím přítelem Sebastienem do Gay Village, což bylo uplně skvělý. Neplatí se tam vstupné do klubů a všeobecně tam chodí starší lidé a atmosféra je mnohem lepší než tam, kde jsme byli minulý týden.

Bohužel to není moc dobře vidět, ale Gay village je vlastně spíš gay street, ale má úžasnou atmosféru.

V neděli jsem zopakovala model ze soboty jen s drobnými změnami, takže jsem se ráno hezky v klidu nasnídala, chvilku jsem si četla, pak jsem dělala úkoly, pak jsem šla běhat, pak na nákup, pak jsem si uvařila oběd a zase jsem dělala úkoly.  V tuhle chvíli mám hotový jeden předmět ze čtyřech a mám pocit, že to asi nikdy nedodělám... Začíná se mi stýskat po pražských právech a jejich půl-roku-nedělej-nic-a-pak-se-všechno-nadrť-za-tři-dny...