Můj první tématický článek je na pravděpodobně trochu nudnější téma, ale ta zajímavá, jako je škola nebo jídlo, si chci schovat, až tu budu déle a budu mít víc zkušeností a zážitků.
První důležitá věc, kterou musíte vědět o dopravním systému v Anglii je ta, kterou už absolutně všichni víte, což vám ale stejně nezabrání nechat se málem zabít během několika prvních dnů. V Anglii se samozřejmě jezdí vlevo, nikoliv vpravo jako v normálním civilizovaném světě. Realita je taková, že to dělá problémy jen chvilku a teď už jsem se na to naprosto adaptovala a zvládám se rozhlížet správně.
To ale neznamená, že nejsem v ohrožení života prakticky kdykoliv, když jsem venku. Důvodem je přecházení silnice. Anglie se v tomhle od mého předchozího působiště - Německa, liší tak, že už to asi víc nejde. Zatímco v Německu se čeká na zelenou i uprostřed noci a uprostřed polí, tady se nečeká na zelenou nikdy. Vlastně mám pocit, že přecházet na zelenou se tady považuje za velký prohřešek proti etiketě, protože všichni tu přechází na červenou. Pořád. I když vedle vás stojí policajt. I ten policajt pravděpodobně půjde na červenou. Co je ještě překvapivější, i když možná je to nutnost, je že řidiči jsou na to zvyklý a trpělivě čekají, až přejdete. Nikdo na vás netroubí, nebo tak.
Kdo ale není trpělivý, jsem já. Všichni, co mě znáte víte, že trpělivost skutečně nepatří mezi mé ctnosti, ba právě naopak. A to mě přivádí k velkému problému místní dopravy a to jsou autobusy. Podle mě jsou totiž v Manchesteru nejpomalejší autobusy na celé planetě. Nevím jestli je to těmi chodci přecházejícími na červenou, nebo hustou dopravou, zpomalenými řidiči nebo neuvěřitelně hustou sítí zastávek, ale jet autobusem a jít pěšky vyjde časově v podstatě nastejno, což je frustrující, protože finančně to tedy nastejno rozhodně nevyjde. Autobusy jsou tu pěkně drahé, tak 2 až 3 libry za jízdu, s výjimkou tzv. magic buses, které stojí libru za cestu. Platí se navíc u řidiče, který funguje zároveň revizor, což znamená jen jedno - další zpomalení! Autobusy pak nemají šanci jezdit na čas a v podstatě jezdí úplně náhodně. není výjimkou, že čekáte dvacet minut aby pak přijeli tři hned za sebou.
Dalším problémem je, že v Manchesteru neexistuje něco jako "Manchesterská integrovaná doprava", místo toho tu operuje několik společností, které si vzájemně konkurují, takže se nedá koupit jedna lítačka na všechno, na autobusy i tramvaje, což je pěkně hloupé. Já jsem si nakonec koupila lítačku na jednu ze společností, která provozuje autobusy a řeknu vám, že není nic hloupějšího, než když v noci čekáte na bus, je vám zima, a všechny busy, co přijíždějí, jsou od konkurence... A tramvají jsem tu třeba ještě nejela... Celkově jsem uplně ztracená v jejich jízdních řádech a používám jen dva autobusy, které znám :-D.
Abych ale nebyla taková negativistka, jezdí tu double decres a já uplně zbožnuju sedět nahoře, ideálně v první řadě. Cítím se potom jak Forest Gump (ne že by snad Forest jezdil double decrem, ale mám podobně štastný a připitomělý pocit, jaký měl podle mě Forest celý život).
 |
| Výhled z mého nejoblíbenějšího místa v autobuse :-). |
Žádné komentáře:
Okomentovat